Páté narozeniny

25. prosince 2012 v 19:37 |  Něco o mně
20. prosince oslavila Juliánka své páté narozeniny.


Jak ona sama vidí uplynulý rok?
"Prý jsem našim vloni dělala jen radost. Sama už zvedám a udržím hlavu, pokouším se lézt a na bříšku dělám vše proto, abych se dostala na "všechny čtyři", což je pěkná dřina. Pochopila jsem ale, že o ruce se můžu opírat a tak si pomáhat. A ve své židličce a kočárku se sama posadím! Snažím se sed pilně cvičit, abych mohla z kočárku obhlížet celý svět - je to velká radost a zábava."
"Taky se musím pochlubit, že si víc užívám hraní: začalo mě zajímat vše nové, naučila jsem se přendávat hračky z ruky do ruky, musím si je pěkně osahat a třeba i zoubkem ochutnat. S každým mě baví navazovat kontakt a ráda si popovídám. Taky jsem si všimla, že když udělám něco legračního, naši se smějí, a tak se tu legraci snažím zopakovat. Posledně jsem pochopila, že s kuličkovým "labyrintem" se netříská o stůl, ale kuličky se posouvají po drátcích."
"Jenom kvůli jídlu rodiče reptají. Jsem zvyklá na sondu a nehodlám to měnit. Dávají mi jakousi speciální stravu - Nutrinidrinky. Aby neřekli, tak jim při sondování pomáhám, ale stejně nechápu, co na tom jídle mají, mě moc nechutná, takže ho sem tam vyhodím z bříška - proto prý málo přibírám. Jo, a dlouhá jsem po tatínkovi!"
"Sestřičku Amálku mám moc ráda, proto jak ji vidím, hned se na ni směju. Nosí mi hračky, ukazuje mi, co se s nimi dá dělat a taky vždycky říká našim, aby mě nezapomněli doma. Taky se mě snaží oblékat, přebalovat a krmit, ovšem - mezi námi - zatím jí to moc nejde."
"Páté narozeniny jsem si užila, pobavil mě dort,…

…zaskočila spousta dárků…
…juchala jsem ostošest,…
…až jsem nakonec odpadla, ani nevím jak...
…a z doslechu vím, že jakmile bylo vše snědeno, následovala mě i Amálka."
 

30 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 wlčice wlčice | Web | 25. prosince 2012 v 23:05 | Reagovat

všechno nej... a jen tak dále! dort byl jistě i jedlý :-) zdravím a jsem ráda, že jste o sobě dali vědět!! :-) hezký konec roku!

2 Iva Iva | E-mail | Web | 26. prosince 2012 v 10:54 | Reagovat

Juliánce a celé rodince přejeme nejen k narozeninám vše nej a nej a nej. Je krásné číst takovéhle zprávy. Jen tak dál. Iva Semily :-)

3 Trixl Trixl | 26. prosince 2012 v 18:19 | Reagovat

Hrozně to letí, Juliánce přejem vše nej šikulce :) hlavně ať je zdravá.
Jsem moc zvědavá co zvládne za rok :)

4 Andrea Honkytonky Andrea Honkytonky | E-mail | Web | 26. prosince 2012 v 23:07 | Reagovat

Nedávno se Juliánka narodila, tak trochu jsem sledovala ten mumraj kolem, a už je jí PĚT let!!!!! Přeji ti Juliánko pořád tolik radosti a smíchu a dobrou náladu, kolik jsi měla dosud a ještě více!

5 Potápka Potápka | 29. prosince 2012 v 11:07 | Reagovat

Tý bláho, ten čas letí - ona už je to velká slečna. Přejeme hromadu zdraví a taky štěstí a ještě hodně a hodně takových úžasných pětiletek. :-)

6 Veronika Veronika | E-mail | 30. prosince 2012 v 21:46 | Reagovat

Jsou to nádherné zlatíčka, tvůj příběh jsem našla na emiminu a vůbec jsem netušila, že jsi maminka, která bude teď v televizi, vlastně jsem na diskuzi narazila právě proto, že mě v návaznosti na ukázky na pořad napadlo hledat nějaké další informace.

Julinka je nádherná a je krásná a co krásná - nádherná, rozštěp má slaboučký a třeba jednou přijde čas, kdy bude srdíčko dost silné na to, aby šel operovat a je to vůbec šikovná holčička a jde vidět, že jí sestřička hodně pomáhá. Je to obrovská bojovnice :-P

7 olluska olluska | 1. ledna 2013 v 21:37 | Reagovat

Zdravím Vás, Sladkowští,
před chvíli jsem dokoukala dokument ,,Zachraňte Edwardse'', který byl o Vás a Vašem těžkém rozhodnutí. Upřímně říkám, že Vás obdivuju. Jste stateční, že jste se rozhodli, jak jste se rozhodli. Já bych k tomu neměla odvahu.
Držím Vám, ale hlavně Julince, pěstičky pro štěstí. K Julinčiným narozeninám opožděně přeji hlavně zdravíčko. Lékaři taky nevědí všechno, takže třeba se všechno obrátí. Držte se.

8 cradle cradle | E-mail | 1. ledna 2013 v 21:43 | Reagovat

Dobrý večer po zhlednuti dokumentu o vaší Juliánce člověk pochopí včem tkví lidské štěstí.Máte náš obdiv.Hodně štěstí vám Juliánce i její sestřičce prejí Mullerovi

9 Eva Eva | E-mail | 1. ledna 2013 v 21:48 | Reagovat

Dekuju za vas pribeh jste pro me nejlepsi rodice na svete tolik vam fandim a preju hlavne zdravi,diky vam jsem si uvedomila jak silny muze byt clovek a ze me problemy jsou tak nicotne a  malicherne obdivuju vas a klanim se pred vami.

10 Dominika Dominika | 1. ledna 2013 v 21:50 | Reagovat

Zdravíme Vás úžasná rodinko, také jsme před chvilkou dokoukali dokument "Zachraňte Edwardse". Nemůžeme napsat nic jiného než že smekáme před Vámi klobouk. Jste krásná rodina a přejeme Vám jen to nejlepší do života. :-)

11 danielarybka danielarybka | E-mail | 1. ledna 2013 v 21:51 | Reagovat

Jste úžasní lidé, smekám a nemám slov. Je to nádhera, že jste!!! Juliance a sestřičce posílám pozdravy.

12 Eva Fediuková Eva Fediuková | 1. ledna 2013 v 21:52 | Reagovat

Teď jsem se dodívala na dokumend o vaší Julíánce.Prošli jsta si velmi těžkým obdobím,já bych to asi nezvládla dítě s touto prognozou.Měla jsem to štěstí,že se mi narodilo 1.dítě zdravé,ale 2.zemřelo po7.měsíci těhotenství,takže nebylo na výběr.Strašně moc přeji vaší rodině hlavně zdraví a radost z obou krásných dcer!!!! :-) Eva F.

13 Míša Míša | E-mail | 1. ledna 2013 v 21:53 | Reagovat

Dobrý večer vám všem čtyřem,
jsem moc ráda, že jsem mohla dnes vidět dokument o Vás a Vaší Juliánce. Jste báječní a máte báječné děti. Moc obdivuju Vaše rozhodnutí před lety a jsem nesmírně šťastná, že se pořád víc ukazuje, jak bylo správné. Přeju Vám spoustu lásky v novém roce a Julince dodatečně všechno krásné k narozeninám. Myslíme na Vás i s naší holčičkou Julinkou :-)

14 Janashka Janashka | E-mail | 1. ledna 2013 v 21:54 | Reagovat

Dobrý večer, před chvílí jsem dosledovala dokument o vaší Jůlince, je to báječná holčička a Vás rodiče obdivuji! a upřimně vím, že kdyby mě se něco podobného stalo.. rozhodnu se jako Vy. Teď už to vím. Jůlince přeji hodně zdravíčka, štěstíčka a to samozřejmě i její sestřičce.

15 jitka jitka | E-mail | 1. ledna 2013 v 21:54 | Reagovat

Hezký večer, také jsem právě dokoukala dokument o vás a hlavně o juliance.Přes všechny hendikepy má velké štěstí, že má takové rodiče, kteří milují jí, ale především samy sebe, a z toho čerpají lásku i pro ostatní. Ať vám láska vydrží napořád !!!

16 Evča Evča | 1. ledna 2013 v 21:55 | Reagovat

Taky jsem dokoukala teda od začátku musím pochválit tatínka,jak je skvělej chlap a bezvadný táta maminka je taky statečná a z fotek je vidět rodinné štěstí.Juliánce přeji moře štěstí hodně zdraví a sil to samé celé rodince.Jste bezvadní a máte náš velký obdiv a držíme pěsti jen na lepší zítřky

17 Michaela Michaela | 1. ledna 2013 v 21:59 | Reagovat

Dobrý večer, před chvílí jsem také shlédla dokument "zachraňte Edwardse" a smekám před Vámi, jste naprosto úžasní, máte můj obdiv. Juliance držím pěsti, ať Vám dělá jen a jen radost. Ráda budu sledovat její pokroky. Držte se. Juliance i sestřičce pozdrav.

18 Kateřina Kateřina | 1. ledna 2013 v 22:04 | Reagovat

Ahoj Julinko, právě jsem tě viděla v televizi, jak ses narodila a dělala úžasné pokroky. Jsi obdivuhodná a stejně tak tví rodiče!!!!!! Nedokážu popsat, jak moc se mě tvůj příběh dotkl. Mám také dvě malé děti. Kéž by k tvým dalším úspěchům a spokojenému životu stačilo držení pěstí a myšlenky na tebe...! Máš nevyslovitelně silné a milující rodiče. Julinko, k tvým překrásným a neuvěřitelným 5. narozeninám ti přeju hodně sil, to nejpevnější zdraví, kolem sebe stále tak úžasné lidi a spoustu, spoustu dalších pokroků a úsměvů! Jsi krásná holčička a obrovská bojovnice! Smekám před tebou i celou rodinou... Těším se na tvůj další dort a všechny pokroky. :-)

19 Marcela Jirásková Marcela Jirásková | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:12 | Reagovat

Děkuji za Váš příběh. Naplnil mě krásným pocitem, že tu mezi námi žijí nádherní lidé, kterých si nesmírně vážím. Lidé jako vy dávají životu smysl. Jste úžasní a Juliánka také. Obdivuji Vás a věřím ve Vás.

20 margiana margiana | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:14 | Reagovat

Před chvilkou jsme dokoukali dokument o Vás a Juliánce, a nedalo mi to, hned jsem si šla vyhledat další info na netu - tak jsem se dostala i na tyto stránky:-).
Přejeme Vám a celé Vaší rodině do nového roku a dalších let hlavně zdraví a hodně sil,Juliánce hodně štěstí a zdraví, je to moc šikovná holčička.

21 Petra Petra | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:18 | Reagovat

Hezký večer,před chvílí jsem shlédla příběh o Vaší krásné Juliance.Je to krásný  a velmi laskavý příběh.Moc Vás obdivuji a skláním se před Vámi.Juliance přeji mnoho krásných zážitků se svými skvělými rodiči a sestřičkou.Držte se!

22 Miriam Miriam | 1. ledna 2013 v 22:21 | Reagovat

Jak už v  dokumentu zmínila sympatická maminka Julianky, život je o něčem úplně jiném, než si jej dělat jednoduchým. Je nádherné, že si jdete právě  tou svou cestou! Hodně Juliance dáváte a jsem přesvědčená o tom, že ona Vám dává hodně zpátky. Přeji Vám hezký rodinný život a jsem přesvědčená o tom, že taková silná rodina jako je ta Vaše, dokáže zvládnout všechny výzvy, které s sebou život přináší. Respekt k Vašemu  rozhodnutí darovat život!

23 Verča Verča | 1. ledna 2013 v 22:26 | Reagovat

Dobrý den, dneska jsem poprvé viděla Dokument Zachraňte Edwardse, a poté jsem si Vás vihledala na netu, musím vážně uznat že jste bojovníci a hlavně Jůlinka je strašně moc šikovna holčička, dřím Vám palčky ať se stále tak daří a ať holky dělaj jenom radost :)

24 kapetrova kapetrova | 1. ledna 2013 v 22:28 | Reagovat

Jste vzacni lide. Prejeme vam i vasim holcickam, Julince samozrejme predevsim, mnoho zdravi, stesti a radosti z kazdeho dne. Vas pribeh nas velmi oslovil a namisto stokrat opakovane komedie stoleti jsme stravili novorocni vecer ve vasi spolecnosti. Drzte se!

25 Bára Bára | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:31 | Reagovat

Nelehký, ale krásný příběh! Držíme palce a přejeme Vám všem hlavně zdraví a štěstí!!! :-)

26 Lenka Lenka | 1. ledna 2013 v 22:32 | Reagovat

Nechtěla jsem si nechat ujít Váš životní příběh.
Moc jsem se na dokument už z upoutavek těšila. Jste pro mě žijícím důkazem zázraku, lásky, síly, oběti a obrovského Božího požehnání. Bůh žehnej celé Vaší rodině, Vašim překrásným dcerám a také Vám milí rodičové, protože nebýt Vás Julča by tu nebyla :-) Čím více se dokument blížil závěru tím více se mi zalevaly oči dojetím a slzami štěstí z toho nevšedního zázraku. DĚKUJI ZA NÁDHERNÉ A ŽIJÍCÍ SVĚDECTVÍ LASKY NADĚJE A VIRY. :-D Nechť Vás i nadále provází Vašimi životy sám Otec  Syn a Duch Svatý

27 Martina Martina | 1. ledna 2013 v 22:37 | Reagovat

Dobrý večer, obdivuji Vás a moc Vám držím palce. Do dnešního dne bych Vaše jednání nedokázala pochopit, stejně jako jednání jiných rodičů, kteří vědomě a dobrovolně volí stejnou cestu jako vy.Po shlédnutí dokumentu v TV ale Vaše rozhodnutí hluboce chápu, i přesto, že já bych se rozhodla jinak. Obdivuji Vaši sílu, odhodlání, ale hlavně nezdolný optimismus a pozitivní náhled. Přeji celé Vaší rodině mnoho štěstí a děkuji, že jste mě umožnili a snad i naučili více chápat, rozumět a dívat se na věci jinak.

28 Pavla Cholevová Pavla Cholevová | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:40 | Reagovat

Dnešní dokument byl nejúžasnější zážitek z letošních vánoc. Rozhodnutí nechat zabít své dítě musí být strašné, naštěstí jsem rozhodování o ukončení života dělala jen u nemocných a starých psů. Hluboce se skláním před vaší vírou v život a rodičovskou pokorou. Hodně zdraví a lásky celé rodině.

29 Světla Světla | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:42 | Reagovat

Plně jste svým příběhem naplnili celý můj večer. Moc na vás všechny myslím a přeji  Vám rodičům i holčičkám hojnost síly a zdravíííííí. Držím pěsti. Jste úúúúúúžasní rodiče. :-)  :-)  :-)

30 Zuzana Zuzana | E-mail | 1. ledna 2013 v 22:46 | Reagovat

Dobrý večer, také jsem shlédla Váš dokument a vzpomněla jak jsem si taky prošla peklem zjišťování genetických vad u nenarozených dětí. A je to přirozené, že matka své dítě chce a přjme ho za každých okolností.Moc Vám fandím a je fajn,že jste spolu máte se rádi a pořídili jste Julíánce sestřičku, určitě pro ní bude oporou a velký ,,tahoun"ve vývoji.Držím palečky a věřím,že ještě velmi dlouho nad Vámi bude bdít strážný anděl...

[29]:

31 Petra Petra | 1. ledna 2013 v 22:53 | Reagovat

Přesně, jak píše Martina... Obdivuji Vás, držím palce a pláču dojetím!!!! Děkuji.

32 Tereza Tereza | 1. ledna 2013 v 22:54 | Reagovat

Juliánko, i já Ti přeju vše nejlepší k narozeninám, Tvůj příběh mě moc dojal a jsem moc ráda, že jsou mezi námi tak úžasní a stateční lidé jako jsou Tvoji rodiče, všem vám upřímně držím a palce a přeju sílu do života.

33 Martina S. Martina S. | 1. ledna 2013 v 22:56 | Reagovat

Dobrý večer. Vaše dívenka je šťastnější než mnoho jiných "normálních" dětí jejichž narození a život nikdo nerozporoval. Nepodlehli jste tlaku okolností a diagnoze lékařů, díky Vám se narodila holčička, která žije svůj život. Obdivuji, jak jste byli jeden druhému oporou. Přeji Vám i Vaší rodině mnoho zdraví a další pěkné roky.

34 Simona Simona | E-mail | 1. ledna 2013 v 23:04 | Reagovat

Děkuji za krásný zážitek z Vašeho dokumentu, jste vzácná rodina. Brát každý den jako dar - to si odnáším jako poselství do nového roku. Díky!

35 Magda Oczeáková Magda Oczeáková | E-mail | 1. ledna 2013 v 23:12 | Reagovat

Dodatočne blahoželám Juliánke k 5.narodeninám - taktiež to považujem za zázrak, ktorý ste dopriali svojmu dieťaku tým, že ste sa ho nezriekli v ten osudný deň, keď Vám bola oznámená diagnónza a Ďalšia prognóza. Láska a odvaha Vás oboch starať sa o tohto drobčeka AŽ (ako vraví pani Šárka v dokumente) DO KONCE - čo mi miestami vyrážalo dych - fakt som sa s takými silnými osobnosťami v živote doposiaľ nestretla... a mám už 55 rokov... je to obdivuhodné takto sa dieťatku venovať - pozrela som si foto z dovolenky (v sekcii "Juliánka na cestách") a veľmi obdivujem Váš prístup k dcérkam. Držím Vám všetkým palce a keďže som tiež prosincová (30.) tak ma veľmi zaujímalo, ako sa dnes vodí Juliánke :-) Som v Příbrami už skoro 10 rokov, teším sa z mojich 4 vnúčat a z Vašich 2 dcér a obdivujem Vás :-!

36 Ivana Ivana | E-mail | 1. ledna 2013 v 23:13 | Reagovat

Dobrý večer, velice Vás zdravím a děkuji za odvahu natočit dokument o živote s dítětem, které má podle lékařů špatnou prognozu.Jste velice stateční a obdivuji Vaši sílu a odhodlání se poprat s osudem.Přeji Vám hodně úžasných společných zážitků a vše NEJ NEJ NEJ Juliánce do dalších let.Držím Vám palce.
http://www.dlouhacesta.cz/cz/leve-menu/nase-deti/pribehy/martinka-17-let-osteosarkom/c807

37 Beáta Beáta | E-mail | 1. ledna 2013 v 23:14 | Reagovat

Juliánko, opožděně... VŠECHNO NEJLEPŠÍ, HODNĚ ZDRAVÍ, LÁSKY A ŠTĚSTÍČKA a hodné rodiče jako doposud. :-P  :-D

Šárko, na konci dokumentu říkáte, že jste asi divná, že jste nešla na interupci. Nejste divná. JSTE ODVÁŽNÁ A HODNĚ SILNÁ ŽENA!!! Takovou odvahu, postavit se i proti rodičům, má málokdo. Jste šťastná žena, že máte po boku svého muže, který Vám s maličkýma hodně pomáhá. Držím Vám všem čtyřem pěsti aby všechno bylo dobré a aby Vám to štěstíčko, které si hýčkáte, vydrželo hoooodně dlouho. Jste úžasní.

38 Jana Jana | E-mail | 1. ledna 2013 v 23:30 | Reagovat

Dobrý večer, tak jak je již výše psané v komentářích,...jste opravdu vzácná rodina, máte můj velikánský obdiv  za Vaši lásku a obětavost k Vaší dcerce Juliánce :-)přeji  Vám rodičům i Vašim holčičkám hodně štěstí,zdraví a samé pěkné další dny a roky :-)  :-) ;-)

39 Kayah Kayah | E-mail | 1. ledna 2013 v 23:32 | Reagovat

Šárko, jste úžasná žena (jasně, Marcel je Vám zřejmě velkou oporou). Dokument o Vašem boji s Edwardsovým syndromem byl pro mě druhým letošním silným vánočním zážitkem (prvním byl Lorenzův olej). Moc Vám fandím, jste opravdová hrdinka, a nebagatelizujte své rozhodnutí ponechat si Juliánku Kulču, jste opravdu moc statečná! Darovala jste šanci na život plný lásky, tolerance a pochopení. Udělala jste nejvíc, co jste mohla, jste pro mě velká hrdinka. Určitě to pro Vás nebylo vždy lehké, sama jsem matka 2 malých synků, tak vím, že péče o děti bývá občas psychicky dost náročná a ač je miluji, často se těším, až bude osmá hodina večerní (žádné dítě není tak roztomilé, aby jeho matka nebyla šťastná, když jej ukládá do postýlky :-) ). Držím Vám, Marcelovi, Juliánce i Amče palce a přeji co nejvíce štěstí, zdraví a životních úspěchů. Natočení dokumentu o Vaší dcerce Juliánce má velký smysl! Moc Vám děkuji.

40 Alena Alena | 1. ledna 2013 v 23:41 | Reagovat

Dobrý večer, děkuji, že jste natočili tak krásný dokument. Bohužel jsem ho neviděla celý, ale přesto ve mě zanechal velmi silný zážitek. Jste obdivuhodní lidé. Vaše Juliánka je úžasná holčička s obrovskou sílou k životu. Přeji Vám i Vašim holčičkám pevné zdraví, lásku a radost z dalších Julinčiných pokroků.

41 Marie Marie | 1. ledna 2013 v 23:55 | Reagovat

Jste neobyčejně stateční a obdivuhodní. Je  skvělé, že jste nepodlehli a dali přednost životu s komplikacemi před pohodlím za cenu utracení dítěte.Díky Bohu, že takoví lidé, jako vy existují! Přeji Vám zdraví a boží požehnání!

42 Andrea Honkytonky Andrea Honkytonky | Web | 2. ledna 2013 v 0:27 | Reagovat

Nemohla jsem si to nechat ujít - viděla jsem dnes poprvé dokument, který je už (tři roky?) na světě... Já vás, rodiče Juliánky, neobdivuji; já vás chápu. Vím, že je to řehole, ale neděláte vlastně nic jiného, než že se staráte o své vlastní dítě. Jste oba obrovsky silní. Vaši vzájemnou lásku a pevnost by vám mohli závidět. Vím, o čem mluvím. A obavy z budoucnosti nechť rozptýlí dětský smích... :-)

43 Tereza Tereza | E-mail | 2. ledna 2013 v 1:01 | Reagovat

Dobrý den:) Já mohu jen opakovat co psaly všechny paní přede mnou:)
Jen bych chtěla ale upozornit, a poradit, aby v té rodinné konstelaci neměla podvědomě první místo Juliánka, ale aby i mladší sestřička dostávala pozornost vrchovatě, aby nebyla stranou. Vidím to v naší rodině, že se rodiče jakoby nechtěně a neuvědoměle přestávají tak hodně zajímat o své zdravé dítě. A ono pak trpí zase jiným způsobem, když je na druhé koleji.
Tak moc držím palce do všeho konání a přeju Vám hodně štěstí a lásky. Tereza R.

44 Pavlina Pavlina | 2. ledna 2013 v 1:10 | Reagovat

Shledly jsme s kamaradkou dokument o Vasi dcerusce a o velke statecnosti a sile Vas dvou,mam postizenou sestru,proto vim,jak  nelehky ukol mate,obdivuji celicky svuj zivot svoji maminku,za to jak vse zvladla na vzdory osudu,ale i lidem,kteri,dokazou byt zli.Chci Vas povzbudit,me sestre nikdo nedaval sance na zivot dele,nez do 12 let,v kvetnu oslavi 50 narozeniny :-)a verte mi v dobe totality nebylo lehke,mit postizene dite,stale rodice nutili,aby ji dali do ustavu,nikdy na to ani nepomysleli a sestra proziva svuj zivot s nama v rodine,kde je stastna a stejne Vase Julianka.Preji Vam hodne sily,lasky,Bozi pozehnani a same hodne lidicky kolem Vas.Mate muj obdiv.

45 Monika Monika | 2. ledna 2013 v 1:39 | Reagovat

To, ze jsem jeste ted vzhuru, na pocitaci si vyhledala tyto stranky a dokonce pisu tyto radky je jasnym dukazem toho, jak silne na mne zapusobil dokument o Vas. Nevedela jsem o jeho vysilani, nevidela upoutavky, jen mne pri nahodnem prepnuti zaujal natolik, ze jsem se nedokazala odtrhnout. Vim, ze na nej nedokazu ted hodne dlouho prestat myslet. Vas pribeh je natolik silny, ze si pouceni z nej ponesu uz cely zivot. Dekuji.
Az doted jsem v sobe nesla jednoznacny pocit, ze by bylo sobecke privest na svet nekoho tak nemocneho, ze bude kvuli memu rozhodnuti trpet a pripadne snaset  bolest (fyzickou) a ustrky. Ted chapu, ze jsem domnelou ohleduplnosti k budoucimu nemocnemu diteti predstavovanou potratem zastirala pouze vlastni zbabelost nest pripadnou ztratu. Ja bych se tak moc bala sveho nestesti pri odchodu milovaneho ditete a neschopnosti ho unest, ze bych se pripravila o vsechno to stesti predtim.
Opravdu malokdy si pripominam Carpe diem a resim kraviny. Preji vsem jeste hodne moc spolecnych a stastnych "chvil".

46 Jiřina Jiřina | E-mail | 2. ledna 2013 v 7:59 | Reagovat

Milí Sladkowští, znám vás virtuálně už několik let, už od doby, kdy jsme dle testů čekali postižené dítě. Nakonec se to zamíchalo a vážné zdravotní problémy má jiné naše dítě. Jsem proto velmi vnitřně citlivá na tato témata. Za svolení k natočení dokumentu jsem vám moc vděčná. Opravdu mě velmi velmi oslovil. Nebudu pět ódy na vaši statečnost, jen vám chci napsat, že budu na celou vaši rodinu myslet v modlitbě. Jiřina (Brno)

47 Marta Marta | 2. ledna 2013 v 8:36 | Reagovat

děkuju vám za možnost Sdílet s vámi krásné intimní okamžiky ze života malé Juliánky. Bylo to krásné pohlazení na dobrou noc, ještě jednou moc děkuji a přeju vše dobré celé sympatické rodině!

48 Renata Renata | 2. ledna 2013 v 9:59 | Reagovat

Moc jsem se těšila na Váš příběh,který jsem proplakala a který mne vrátil do doby před 7-lety.  I já měla diagnozu Edwardsova syndromu, a rozhodování bylo jen a jen na mě. Bylo to náročné, čekat, zda odejde samo a nebo pojedu z porodnice s prázdnou taškou. Rozhodla jsem se správně,  doufala jako vy , ve zdraví dítěte a teď u mne stojí 6-ti letý  zdravý kluk, který hraje šachy, miluje pohádky a také umí pozlobit ...Přeji Vám i ostatním maminkám mnoho sil a energie při podobném rozhodování a celé Vaší rodině krásná a požehnaná léta ve zdraví.

49 Jana Jana | E-mail | 2. ledna 2013 v 10:44 | Reagovat

Dobrý den, včera jsem probrečela u televize večer, ale ne smutkem , ale štěstím. Štěstím, které potkalo vaší rodinu v podobě malé Juliánky. Držím vám pěsti, ať vám život přináší jen to dobré a Juliánce hodně zdravíčka....Jana :D

50 Marie Malá Marie Malá | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 10:57 | Reagovat

DOBRÝ DEN,
VČERA JSEM SCHLÉDLA DOKUMENT "ZACHRAŇTE eDWARDSE" A CHTĚLA JSEM VĚDĚT VÍCE O JŮLI, ZDA TO DĚVČÁTKO ZVLÁDLO, ZVLÁDLA TO. A TAK JŮLINCE PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ DO DALŠÍCH LET.
MARIE :-)

51 Lenka J. Lenka J. | E-mail | 2. ledna 2013 v 12:57 | Reagovat

Musím i já vám napsat. Včera jsem viděla váš příběh na ČT2 a doteď o vás přemýšlím. Musela jsem se jít na net mrknout, jak váš příběh pokračuje a musím vám říct, že jsem strašně ráda, že pokračuje. Manžel byl nejdřív naštvaný, že se "na to" nebude koukat, ale pak seděl jak přibitej až do konce... Chci vám říct ale něco jiného, než všichni přede mnou. Myslím si, že vaše rozhodnutí velmi ovlivnila vaše víra, což v této ateistické zemi může mít velký vliv na ostatní. Také si myslím, že věřící otec jistě nenechá svou ženu s dítětem samotnou... Přestože si oba zaslouží velký obdiv, já smekám především před otcem.
Přeji celé vaší krásné rodince co nejvíce sil do dalšího života a Jůlince přeju, aby všem vytřela zrak a byla tu aspoň do 50ti let. Mě se moc líbí, jak je houževnatá a drží se života vší silou. Je to taky důkaz toho, že doktoři sice mají jisté teorie, ale život je o životě, né o prognózách.
Zdraví a palečky drží Lenka, vaše nová spřízněná duše :-)  :-)  :-)

52 Alena N. Alena N. | 2. ledna 2013 v 14:16 | Reagovat

Moc děkuji za zážitek při sledování dokumentu o Vaší Juliánce! Dojal a rozbrečel mě a donutil k zamyšlení. Celé Vaší krásné rodině držím moc palce a přeji jen to nejlepší!

53 Ivana Ivana | E-mail | 2. ledna 2013 v 14:21 | Reagovat

Jsi krásná holčička , přejeme ti všechno nejlepší

54 Lenka Lenka | 2. ledna 2013 v 14:38 | Reagovat

Ráda bych malinko zareagovala na zprávičku od Lenky :-P ! Moji sesru manžel opustil a o děti nejeví sebemenší zájem :-( ! A to je věřící!!! Pan Marcel je ale manžel s velkým M, jelikož málo který chlap je ženě takovou oporou, jako on!!! Klobouk dolů! I já jsem shlédla včerejší dokument a též mně to přitáhlo zasednout k netu a zjistit, jak to s Juliánkou pokračuje. Jsem moc ráda, že se Juliánce daří. Máte můj velký obdiv, já bych to asi neustála. Byla jsem též na triple testu, který nevyšel moc dobře a pak testy na 16 týdnu na genetické vady. Vyšla nám jakási srdeční vada. Několik týdnů nervy na pochodu, následovalo speciální hloubkové vyšetření srdíčka ultrazvukem. Paní doktorka nad všemi předešlými testy kroutila hlavou a sdělila nám,že se o žádnou srdeční vadu nejedná. Takže jsem se stresovala úplně zbytečně. Tím chci říct, že se opravdu lékaři mohou mýlit, nebo aspoň částečně. I zde, na Juliánce je vidět, že ne vždy doktoři mají pravdu. Držím vám moc a moc pěstičky a Juliánce
vše nejlepší k narozeninkám!!! Hlavně to zdravíčko a spoustu radosti vám,rodičům!!! Zdraví Lenka :-) :-)

55 Veronika Veronika | 2. ledna 2013 v 15:36 | Reagovat

Přeji Vám vše nejlepší v novém roce 2013! Včerejší dokument byl zážitkem a je třeba říct, že také velkou posilou pro všechny. Doktorů si vážím a myslím, že přibývá těch, kteří vidí propojení fyzického s duhovním a nepřemlouvají pacienty k invazivním a konečným řešením. Přesto je třeba získat více názorů a poslechnout sám sebe. Děkuji Vám, že jste přispěli k tomu, aby byli lidé odvážnější a svobodnější. Díky

56 Milena Milena | E-mail | 2. ledna 2013 v 17:18 | Reagovat

Dobrý den,
viděla jsem včera váš dokument.Jedním dechem jsme s manželem sledovali váš příběh.Je úžasné, kolik lásky a pochopení v něm bylo.Děkujeme, že jste našli odvahu se podělit o své city.Držíme vám všem palce. :-)

57 Katka Katka | 2. ledna 2013 v 17:31 | Reagovat

Dobrý den, včera jsem viděla dokument o vás a vaší zázračné dceři Juliánce. Byla jsem dojatá vaší odvahou, vůlí a silou a hlavně vám gratuluji k tak šikovné dceři, i přes všechny možné diagnozy:-)
přeji vám pevné nervy, hodně síly a Juliánce všechno nej k narozeninám, ať je dál tak silná a zdravá holčička. mějte se krásně :-)

58 Martina Martina | E-mail | 2. ledna 2013 v 19:21 | Reagovat

Dobrý večer,
včera jsem pres pocatecni nejistotu, také viděla dokument o Vás a Váši dceři. Píši přes počáteční nejistotu z toho důvodu, ze mě podobne tipy dokumentu psychicky vždy dost semelou. Jsem také maminkou od dvou kluků a vse si dost beru:-). Jsem ale moc rada, ze jsem se divala a navíc manžel hned našel stránky Juliánky a tak jsme se dívali soucasné na TV  a PC:-). Od včerejška na Vás porad myslím a tak jsem se rozhodla Vám napsat, ze Vás obdivuji a jak mate krasne holcicky a je vidět jak se mate krasne s manželem radi. Julianka je bojovnice a dela uzasne pokroky. Držím Vám všem palecky a přeji Vám do nového roku a dalších let, aby se zdravicko Juliance jen zlepsovalo a ať jste porad tak úžasná, milující rodina. Jste laskavi, milující a inspirativní rodiče. Mate můj obdiv a respekt. Bůh Vám zehnej.

59 petra petra | 2. ledna 2013 v 20:09 | Reagovat

Ještě dnes se vracím, abych si přečetla ostatní komentáře. Od včera na vás myslím.
(můj původní komentář je asi smazaný? nevím, včera tu byl)
Hodně štěstí.

60 Andrea Andrea | 2. ledna 2013 v 20:40 | Reagovat

Včera som doslova s otvorenou pusou sledovala Váš príbeh, Vaše ťažké rozhodnutia a úprimnú snahu, dať Vášmu dieťatku šancu na život s vedomím, že môže byť aj veľmi krátky. Je to napriek všetkému príbeh takmer neuveriteľný, plný lásky a vzájomnej podpory,pokory a obetavosti. Vážim si Vás ako ľudí s veľkým srdcom, ktoré rozdávate. Julinka je pre Vás tou najväčšou odmenou. Želám Vám všetko dobré, veľa síl a hlavne lásky, lebo len s tou sa dá aj napriek problémom pozerať na život pozitívne. Však život je naozaj krásny...

61 Peťula Peťula | E-mail | 2. ledna 2013 v 20:55 | Reagovat

Zdravím Vás. Včera jsem i já viděla váš dokument na ČT2 a velmi mě zaujal. Děti ještě nemám ale i tak mě to vzalo. Moc mě potěšilo, že jste si nenechali Juliánku vzít. Ono to taky mohlo dopadnout i tak, že po potratu byste nemusela znovu otěhotnět a o to by to bylo určitě horší. Teď máte krásné dvě dcerky, které Vám dělají jen samou radost. Po shlédnutí jsem přemýšlela jak asi žijete dnes. A jsem moc ráda, že se Vám tak daří.
Juliánce hodně opoždněně :) přeju mnoho štěstí, moc zdraví, hodně pokroků a moc lásky od vás, Amálky a všech příbuzných. Je fakt krásná a úžasně optimistická :)
Vám rodičům přeju pořád stejnou dávku energie a lásky, kterou holkám dáváte. Jste fakt úžasní.
Mějte se moc dobře.

62 Kurtišovi Kurtišovi | 2. ledna 2013 v 20:58 | Reagovat

Dobrý večer úžasná rodinko,
i mi jsme viděli váš dokument a tekly nám slzy proudem a to ne z lítosti, ale naopak díky vaší odvaze,odhodlání a lásce a hlavně chuti do života co prokazuje nádherná Juliánka. O Edwardsově syndromu jsem doposud neslyšela a po přečtení informací o něm mě zamrazilo. Nezbývá nám než s pokorou souhlasit s ostatními komentáři a popřát Vám ještě mnoho, mnoho společných chvil a kopu štěstí.

63 Týna Týna | 2. ledna 2013 v 21:03 | Reagovat

Od včera na vás myslím. Téměř celý dokument jsem probrečela dojetím. Moc jsem to s vámi celé prožívala a stále mi nejdete z hlavy. Kéž by bylo vidět více tak vzácných lidí jako jste vy, snad by tento národ byl lepším. Přeji vám především zdraví, to ostatní příjde spolu s ním.

64 Iveta Iveta | E-mail | 3. ledna 2013 v 0:07 | Reagovat

Dobrý večer,
také já jsem poprvé viděla dokument o Vás a pořád jsem na Vás musela myslet, až jsem našla Juliánky stránky. Přidávám se k dlouhé řadě Vašich obdivovatelů a přeji Vám a Vašim dceruškám hlavně hodně zdraví a radosti! Iveta N.

65 Anna Anna | 3. ledna 2013 v 5:40 | Reagovat

Dobré ráno,viděla jsem dokument na čt2.Vaše rozhodnutí bylo správné.Bůh vám pomáhej i devčátkům. :-)

66 Krutá prvda Krutá prvda | 3. ledna 2013 v 10:10 | Reagovat

"Prý jsem našim vloni dělala jen radost. Sama už zvedám a udržím hlavu, pokouším se lézt"
V 5 letech? Hurááááááááááááá 8-)

67 Věra Věra | E-mail | 3. ledna 2013 v 12:13 | Reagovat

Hodně zdraví, lásky a Božího požehnání všem... Díky, že je váš životní příběh vidět.

68 Lenka Lenka | 3. ledna 2013 v 12:59 | Reagovat

Včera jsem zde napsala komentář, v noci jsem se vzbudila a musela na vás myslet! Váš příběh mi vzal dech a proto jsem se musela znovu juchnout na vaše stránky a pročítat další příspěvky. Sama mám dvě malé děti. Těhotenství i oba porody nebyly lehké, celý porod jsem s Vámi, Šárko, znovu prožívala... Jste fakt úžasná a Váš manžel taky. Přeji vám všem, hlavně holčičkám spustu zdravíčka a lásky, kterou jim nepochybně dáváte :-P Buďte šťastní!!!

69 Maja Dreslerová Maja Dreslerová | E-mail | 3. ledna 2013 v 21:47 | Reagovat

Jsem zdravotní sestra.Pracuji na záchrance,takže jsem se v životě už setkala s ledasčím.Ani nevím,proč jsem po hrozném Silvestru koukala právě na dokument o vás a vaší malé Julince.Ale byl to pro mě velmi přínosný okamžik.Musela jsem o tom pořád přemýšlet.přiznám se,že jsem o tomto syndromu vůbec nevěděla.Moje sestra ,ač má své zdravé děti,si adoptovala ještě 3 postižené a jednu holčičku má s Dawnovým syndromem.Vím proto,co je to za práci a máte můj velký obdiv.I mně bohužel osud nedopřál vlastní děti,ale mám také tři.Jsou tedy zdravé,ale chci tím říci,že dítě je velký dar a tak by s ním mělo být i nakládáno.Moc se vám klaním a držím pěstičky,jen mě mrzí,že mohli Julince hned maličké odoperovat ten roštěp.Mohla mít o komplikaci méně.

70 Alexandra Alexandra | E-mail | 4. ledna 2013 v 15:35 | Reagovat

Je fakt hezké jak sebe a ostatní pořád utvrzujete, že jste se rozhodli správně. Samotný fakt, že si Julka vede lépe než lékaři předpovídali, pro to však nesvědčí. Až Juliánka vychodí aspoń zvláštní školu, tak uznám, že jste se rozhodli správně. Do té doby si myslím, že vaše rozhodnutí správné nebylo.
A nenechte se klamat, že nyní když se Julča dožila pátých narozenin vaše rozhodnutí všichni podporují. Jenom ti co s vámi nesouhlasí sem nic nepíší z ohledu k Vám anebo protože je to prostě až tolik nezajímá.

71 Jitka Jitka | 4. ledna 2013 v 16:43 | Reagovat

Je to rozhodnutí pouze rodičů, jak se rozhodli a je úplně jedno zda s nimi někdo souhlasí či nikoliv. Lidé sem píší asi hlavně proto, aby vyjádřili podporu. Také Sladkowské obdivuji za jejich rozhodnutí. Při shlédnutí dokumentu jsem viděla dva vyrovnané, pohodové lidi, kteří na mne velmi pozitivně zapůsobili a jsem jim vděčná, že dovolili nahlédnout do jejich života. Mohou být motivací pro další lidi. Kdo má právo je soudit? Co když se narodí miminko a až poté se zjistí, že je nemocné, tak jej také hned usmrtíte, protože je jiné než jste si přála. A komentář 62, to ani nelze komentovat...... Přeji Jůliance jen to dobré a ať stále dělá rodičům radost.

72 Alexandra Alexandra | E-mail | 4. ledna 2013 v 17:11 | Reagovat

[71]:
"Co když se narodí miminko a až poté se zjistí, že je nemocné, tak jej také hned usmrtíte"
V některých případech by to asi bylo lepší pro všechny zúčastněné.

....
Nicméně situace kdy to vím dopředu neni totéž, jako když se to dozvím až po narození.

73 magdalena magdalena | E-mail | 4. ledna 2013 v 22:13 | Reagovat

Srdečně Vás zdravím...nevím, kde začít a co napsat...strašně mě mrzí, že jsem Váš dokument neviděla o měsíc dříve...změnilo by to můj život.Před měsíce jsem byla na potrat...mé dítě mělo být postižené...jsem zbabělec a vrah..udělala jsem tu nejhorší možnou věc na světě, zabila jsem své dítě...nemůžu to vzít zpět, můžu se jen do konce života trápit.Je mi to tak líto..neviděla jsem jinou cestu..teď vím, že tohle byla ta jediná, kterou jsem si neměla vybrat..a .nikdy se toho nezbavím,stydím se za sebe,ale i za to, že žijeme ve společnosti v zemi, kde potrat - zabití - dítěte berou jako normální věc....jste čestní lidé a já vám z celého srdce přeju jen štěstí a zdraví. Otevřeli jste mi oči...bohužel pozdě:(Věřím, že Váš příběh pomohl dalším maminkám v jejich rozhodování.Měli by to pouštět v nemocnicích, u lékaře..neměli by jen strašit...děkuji Magdaléna M

74 Alexandra Alexandra | 4. ledna 2013 v 22:52 | Reagovat

(68)Já myslím že jste udělala správně. Samozřejmě že po tom otřesném zážitku jste smutná a navíc ještě pracují hormony. Ale je to krátká doba na to, abyste hodnotila.
Ten film akorát zbytečně rozjitřil vaše rány.
Určitě se vám narodí ještě jiné, zdravé miminko, které by se nenarodilo, kdybyste si bývala nechala to postižené.

75 mili mili | 5. ledna 2013 v 9:46 | Reagovat

[66]: Hele, ty Krutá PRVDO, běž si ty svoje blbosti psát někam jinam, nebo si běž tu školu dodělat sám/sama, ať se tady zbytečně neztrapňuješ.

76 Iveta Iveta | E-mail | 5. ledna 2013 v 14:38 | Reagovat

[73]:Milá Magdaléno,
věřím v to, že cokoli se nám v životě stane, stane se z nějakého důvodu. Možná že důvod, proč jste příběh Juliánky viděla pozdě, je ten, že Vaše miminko by třeba nemělo tolik štěstí jako Juliánka a Vy byste se trápila nad jejím osudem... Vím, že teď se trápíte také, ale snad Bůh dá a Vy budete mít další miminko a jemu pak dáte dvojnásob lásky :-) Držte se, myslím na Vás! Iveta N.

77 Petra B. Petra B. | 5. ledna 2013 v 14:52 | Reagovat

Dobrý den, viděla jsem pořad o vaší dcerce Juliance... Sama jsem matkou 4 měsíční holčičky a ten příběh mě hodně zasáhl.. Ještě než jsme malou čekali, říkala jsem si, že je dobře, že existuje řada různých vyšetření v těhotenství a když se objeví nějaký ten "defekt" u dítěte, tak je možný potrat apod... A pak když byla malá v bříšku a já později cítila i její pohyby, tak musím říct, že bych ji už za žádnou cenu nedokázala "dát pryč", sebrat síly jít na potrat, zkrátka se jí zbavit..Na to bych tedy neměla odvahu.. To, co mi předtím přišlo tak snadné a super řešení, se najednou proměnilo v něco nepředstavitelného.. I když život s postiženým dítětem představuje tzv. "život naruby", tak cit (tak jako u vás) u mě převyšuje racio a dnes si jen ještě více uvědomuji, že i kdyby se malá měla narodit nějak postižená (je naprosto zdravá), puklo by mi srdce, kdybych ji měla hned po porodu "odeslat" do nějakého ústavu, nebo absolvovat již zmiňovaný potrat..Podotýkám, že nejsem věřící.. Tím chci říct, že vaše rozhodnutí naprosto chápu, cítím to také tak a jsem jen velice ráda, že jsem našla váš blog a zjistila, že vaší Juliánce je už 5 let! To je strašně hezká zpráva! Přeji nejen jí, ale i vám spoustu síly a abyste každý den žili naplno! Budu na vás moc myslet.. :-)

78 Bára Bára | E-mail | 6. ledna 2013 v 15:33 | Reagovat

:D teda lidičky,já Vám všem čtyřem držím tlapky.Ten pořad v telce byl senzační.Osud Juliánky je obrazem lásky a normálního přístupu k dětem at se syndromem,nebo bez.Děkuji Vám za obraz,který jste v telce stvořili.Mnoho lidí by si mělo uvědomit,že žebříček hodnot pod kterým vychovávají své děti by měli přehodnotit.Pochopitelně máte oproti jiným rodičům svou víru a ta sama je nejlepším vodítkem k životu.Jenže kdo to dneska uznává,kdo je v tom vším zmatku schopen pochopit,že jedině víra dává ten opravdový hodnotový žebříček k našemu žití.Pohlaďte za mě,prosím,oba své drobečky......jo a pevný nervy,když jedna usne a druhá se probudí...to je cajmrsk........ gratuluju.  Bára :-D :-P

79 Kika Kika | 6. ledna 2013 v 19:27 | Reagovat

Nač tolik zbytečné jízlivosti??? Julča je očividně spokojené a šťastné dítě. Nemělo by toto být cílem každého rodiče? O_O

80 Amelie Amelie | Web | 9. ledna 2013 v 0:12 | Reagovat

Opožděně všechno nejlepší, jsi nádherná a šikovná holčička.

81 Romana Romana | E-mail | 17. ledna 2013 v 18:07 | Reagovat

Zdravím!
Dokument jsem viděla už na HBO, nyní znovu na ČT2.
Upřímně říkám, že jsem měnila názor od začátku až do konce...napřed jsem byla hrozně proti a divila se hlavně mamince, že je toho schopná, té hrůzy, že porodí dítě, které vzápětí zemře. Čím déle jsem se ale dívala, tím víc jsem začínala věřit, že se zázrak stane a on se stal.
Mějte se hezky a děkuji!

82 Katarína Katarína | E-mail | 22. ledna 2013 v 21:59 | Reagovat

Si krásne a veľmi šikovné dievčatko.Tvoj dokument som videla v TV a hned po ňom som utekala na net si pozriež ako sa ti darí.Teraz som tu opat,zapamatala som si ,že 20.1 máš narodeniny,tak som prišla pozrieť ako sa Ti darí.Vidím,že dobre a to ma teší.Chcem Ti popriať hlavne veľa zdravíčka,aby si vyhrala svoj boj s tými predsudkami.Ukáž ľuďom,že aj EDWARDSI majú právo žiť.Prajem Ti ešte veľa rokov života a hlavne sily. Máš užasných rodičov a aj sestričku.Držím palce celej Vašej rodine.  Katka :-D

83 Katka 2 Katka 2 | 27. ledna 2013 v 17:20 | Reagovat

By to chcelo pozdrav ZDRAVAS :D, po kuknutí filmu,ktorý som videla až vo chcvíli porodu som ostala klincovaná :-) do sedačky a potom som vyšokovaná a zanbená utekala na net hľadať Vaše meno a tu som sa dočítala,že Julča má 5 rokov. Dobre ste nám to ukázali :-)a Šárka sa mi podobá na Máriu,asi si ju takto predstavujem :-). Mám dojem,že správanie Ježíša krista ovplynila určite jeho matka a kto vie či neprežil niečo podobné,takže ešte to netušíte,ale Amálka, ktorú tu nikto nejak neberie :-D tá si Vaše správanie zapamätá. Šárka s Marcelom to len tak tíško ukazujú,ale ja verím že Amálka to rozkričí do sveta a Julču bude pritom držať za ruku. Ja to viem

84 Mia Mia | 11. února 2013 v 15:34 | Reagovat

Ve škole jsme dnes mluvili o E. syndromu , proto jsem si stáhla dokument a právě jsem se dodívala.Bohužel jsem se přesvědčila o tom, co jsme se učili (studuji medicínu) a jakkoliv to bude znít nepěkně, tak je mi líto toho, že jste dali život někomu, kdo ho nikdy nebude moci žít...

85 Jitka Jitka | E-mail | 15. března 2013 v 17:01 | Reagovat

[84]:Milá Mio, mně je moc líto Vás... Myslím, že z dokumentu i tohoto webu je jasné, že Juliánka už teď žije život krásnější a plnohodnotnější, než leckterý zdravý člověk. Kdo jste vy, abyste mohla rozhodovat o tom, komu dát život a komu ne?

86 Lenka Lenka | 15. března 2013 v 17:33 | Reagovat

Dobrý den,
držím té malé holčičce palce, ať se jí daří a stále se zlepšuje. Lidé by měli Vaše rozhodnutí respektovat a Ti co to nezažili, tak ať nesoudí. Já jsem se rozhodla těhotenství ve 13tt ukončit po zjištění této diagnózy. Víte Vám to dopadlo "dobře", ale největší pravděpodobnost je, že dítě po porodu bude umírat před zraky všech, co by ho chtěli milovat. Může se stát kdykoliv cokoliv, ale chci zabránit tomu, abych se společně s mými nejbližšími musela dívat do malé bíle rakve. Já budu žít s tím, že jsem své dítě zabila, ale pro ostatní je to rozhodně méně bolestivé nyní, kdy není to děťátko vidět.

87 Petra Petra | 10. prosince 2013 v 22:50 | Reagovat

[84]:Naprosto souhlasím s názorem 65 Alexandra a 79 Mia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama